Vlastnosti e-mailových zpráv aneb o formátech a prioritách

Formát, v jakém posíláte elektronickou poštu, je velmi důležitý zejména pro příjemce pošty. Ne všichni uživatelé pracují na stejné platformě, a dokonce ani se stejným poštovním programem jako Vy. Většina dnešních poštovních programů umožňuje uživateli přepnout zprávu do příslušného formátu, buď jako Prostý text nebo do formátu HTML.

Prostý text si většinou dokáže přečíst každý, jste ale ochuzeni o formátování, tzn. nemůžete nastavit barvy v textu, velikost písma, vkládání obrázků do textu apod.

Formát HTML umožňuje upravit dopis, jako byste ho napsali např. v textovém editoru. Jeho čitelnost pak závisí na tom, jakým způsobem jej bude příjemce číst. Nese s sebou ale jedno velké nebezpečí. Formát HTML umožňuje vkládat speciální části, kterým se říká skripty, a ty mohou mít za následek spuštění nějakého programu (nemusí být ani ve Vašem počítači), který se zahnízdí v počítači a koná zde nekalou činnost. Znáte jej nejspíše pod názvem internetový červ nebo Worm.

I když si již zvolíte příslušný formát zprávy, nemáte ještě úplně vyhráno. Nyní přijde na řadu tzv. kódování češtiny. Čeština (ale nejen ona, např. ruština s azbukou apod.) využívá speciálních znaků, kterým říkáme diakritická znaménka. Ta nám umožňují psát nad písmenky háčky, čárky, kroužky atd., což v anglicky psaném textu nenajdete. Jelikož nebyl dodnes určen konkrétní způsob kódování, je jich celá řada a každý si používá, jaký se mu zachce. To pak vede k tomu, že si místo krásných libozvučných slov čtete ve zprávě změť znaků, ze kterých lovíte vlastní obsah.

Nabízí se dvě řešení:

  1. dohodnout se na nějakém standardu
  2. kódování nepoužívat a psát cesky (místo česky), tedy bez diakritiky

Obě řešení jsou dosti svérázná, ale již dnes se objevují první vlaštovky. Jsou tři skupiny uživatelů a každý si tento problém řeší po svém. Jedni píší bez diakritiky, druhé nějaké kódování vůbec nevzrušuje a píší si vesele dopisy bez ohledu na jejich příjemce. Třetí skupina se snaží zvolit první řešení a domlouvají se na standardu. Mají již první výsledky, které ještě nejsou úplně stoprocentní. Dohodli se na používání dvou typů kódování, tzv. Windows 1250 a ISO 8859-2, k němuž se kloní více. Více informací se můžete dočíst na www.cestina.cz, kde je například popsáno i nastavení kódování u poštovních klientů.

Určitě jste se již zamysleli nad tím, že Vám může někdo e-mailovou zprávu zapřít, bude tvrdit, že od Vás žádnou zprávu nedostal. Pokud se tomu chcete alespoň částečně vyhnout, můžete vyzkoušet Potvrzení o přijetí nebo Potvrzení o přečtení e-mailu. Tuto pomůcku si můžete zapnout ve většině poštovních programů při psaní nové zprávy v nabídce Nástroje. Jakmile dorazí zpráva k příjemci, odešle se o tom zpět na Vaši adresu informativní zpráva.

Zmínil jsem, že je to sice příjemné, ale ne stoprocentní. Proč? Některé poštovní programy se ještě před odesláním této informativní zprávy dotáží příjemce Vašeho dopisu, jestli Vám chce toto potvrzení poslat a rozhodne-li se že ne, jsme tam, kde jsme už jednou byli (na začátku předchozího odstavce).

Poslední zajímavou vlastností e-mailu je možnost nastavení jeho důležitosti. Standardně je pro všechny zprávy nastavena důležitost normální, ale máte též možnost nastavit i důležitost (prioritu) vyšší nebo i nižší.

K čemu se to používá? Představte si situaci, kdy Vám chodí denně desítky (klidně i stovky) e-mailů a Vy je musíte projít a zareagovat na ně. Pokud se ale u Vás objeví zpráva s vysokou důležitostí, víte, že jí máte dát přednost před ostatními (to ale neznamená, že ode dneška budete veškerou poštu odesílat s vysokou důležitostí).

Důležitost zprávy nastavíte, podobně jako výše uvedené potvrzení o přijetí, většinou v nabídce Nástroje (u MS Outlook Expressu v nabídce Zpráva - Nastavit důležitost) při vytváření nové zprávy. Nastavená důležitost zprávy se pak projeví většinou barevným zvýrazněním nebo vykřičníkem u zprávy v seznamu zpráv.

Nezneužívejte této příjemné vlastnosti, ale naopak jí využívejte v situacích, kdy je to opravdu třeba.

Zpět