| Výuka > Principy počítačů > Mikroprocesory Intel > Intel 80286 |

Intel 80286

 Intel 80286

Intel 80286

Dalším typem byl počítač vybavený mikroprocesorem 80286. Základní taktovací frekvence použitého mikroprocesoru byla 6 Mhz. Tento pracovní kmitočet byl použit u originálního počítače IBM PC/AT a spolu se zdokonalenou vnitřní architekturou mikroprocesoru 80286 vedl k 3x rychlejšímu provádění operací oproti typům 8088 a 8086 s pracovní frekvencí 4,77 MHz. Taktovací frekvence počítačů s mikroprocesorem 80286 se pohybovala od 6 MHz do 25 MHz. Typicky používanou hodnotou bylo 12 MHz až 16 MHz.

Takto "vysoké" frekvence časování mikroprocesoru však kladly "velmi vysoké" požadavky také na ostatní funkční komponenty celého mikroprocesorového systému, které se tak stávaly hlavním omezujícím činitelem výkonnosti počítače. Mikroprocesor byl nucen při komunikaci s jednotlivými zařízeními užívat čekacích stavů (Wait states), čímž docházelo ke snížení propustnosti celého systému. Adresovatelný rozsah fyzické paměti počítače byl 16 MB, který byl přístupný prostřednictvím 24 bitové adresové sběrnice. Virtuálně bylo možné adresovat podstatně větší rozsah paměti, což je ovšem vlastnost, kterou standardně používaný operační systém MS-DOS nepodporoval.

Datová část sběrnice procesoru měla, taktéž jako u procesorů 8086 a 8088, šířku 16 bitů, ale již 24 bitů pro adresovou. Při taktovací frekvenci 16 MHz vykazoval mikroprocesor operační rychlost téměř 2 milióny operací za sekundu (max. výkon 2,66 MIPS při použití 134000 tranzistorů). Původně byl vyráběn v pouzdru DIL se 68 vývody, ale v novějších počítačích bylo možné jej nalézt v plastovém čtvercovém pouzdře. Kromě toho, že dokázal používat instrukce předchozích typů, uměl pracovat ve dvou základních režimech - reálném a chráněném.

V reálném režimu se choval stejně jako 8086. V chráněném režimu uměl více procesů v paměti a provádět ochranu jednotlivých paměťových prostorů s procesy před neoprávněným přístupem. Jeden proces pak nemůže číst obsah lokálního paměťového prostoru jiného procesu. V případě, že k takové situaci dojde, generuje se přerušení "chyba ochrany paměti". Ošetření takové chyby by měl provést operační systém. Procesor se do chráněného režimu dal přepnout pomocí jeho instrukce. Horší bylo, když bylo třeba jej vrátit do reálného režimu. Při aktivaci signálu reset se totiž nastavily registry procesoru na pevně stanovené počáteční hodnoty. Pak se začaly provádět rutiny ROM BIOSu, které podle paměti CMOS, mimo jiné zjišťují, proč došlo k resetu procesoru. Jednou z možností je, že signál reset byl vyvolán při přepnutí procesoru z chráněného režimu do reálného. Pro tento případ se pokračovalo skokem na adresu umístění v paměti na adresu 0:467 (hexa).

Tak mohou počítače s procesorem 286 přistupovat k rozšířené paměti a pracovat třeba s RAM-diskem. Procesor 80286 však nevyráběl pouze Intel, ale zejména AMD. Ten dokázal dokonce všechny obvody, které najdeme na základní desce počítače 286, naintegrovat do jediného pouzdra. AMD pro to použil technologii CMOS. Obvod pak dostal označení Am286ZX a Am286LX a spojoval asi 170 obvodů do jednoho pouzdra. Kromě těchto obvodů byl do pouzdra doplněn obvod pro správu činnosti obvodu. Pokud totiž není procesor zrovna vytěžován, je zcela zcestné napájet ho plným příkonem. Procesor vlivem této části obvodu přejde do stavu zvaného SLEEP. Procesor snížil svůj odběr, takže spotřebuje asi tolik energie jako kalkulačka. U nějaké asynchronní události se přepne ze stavu SLEEP do normálního pracovního tempa a pokračuje v programu.

10.09.2007, 19:14 vytvořil Administrator