| Výuka > Principy počítačů > BIOS > POST |

POST

Činnost, kterou provádí testovací program počítače je často označována jako POST (Power On Self Test) a skládá se z posloupnosti akcí, vyúsťující nakonec v zavedení operačního systému. Činnosti, které testovací program provádí, probíhají v následujícím pořadí:

  1. provedení testu a inicializace všech podpůrných obvodů počítače včetně procesoru; jedná se zejména o inicializaci řadiče přerušení, obvodu přímého přístupu do paměti (DMA), časovače systému a programovatelného periferního rozhraní
  2. kontrola konfigurace technických prostředků počítače; u PC jsou informace o konfiguraci počítače zjišťovány z nastavení konfiguračních přepínačů na základní desce počítače, nebo ze zálohované paměti CMOS RAM; informace, které jsou tímto způsobem získány, jsou postupně konfrontovány se skutečností; současně je prováděna kontrola adresy 472H nebo slabiky 0FH zálohované paměti CMOS; pokud je zjištěn požadavek na provedení teplého startu systému, není prováděn následující krok inicializace, tj. testování paměti RAM počítače
  3. kontrola konvenční a případně i rozšířené paměti RAM; pokud informace o konfiguraci počítače uvádějí větší hodnotu paměti než je skutečně instalováno, zastaví se inicializace počítače a uživatel musí zajistit správné nastavení konfiguračních přepínačů nebo obsahu zálohované paměti CMOS RAM; pokud vykazuje instalovaná paměť RAM chybné slabiky, je třeba zajistit výměnu příslušných paměťových čipů
  4. vybudování tabulky přerušovacích vektorů a nastaveni přerušovacích vektorů svázaných s přerušeními mikroprocesoru, technických prostředků počítače a modulu BIOS
  5. inicializace řídicího obvodu klávesnice, zobrazovacího adaptéru a řadiče pružných disků na základě údajů o konfiguraci počítače; informace o standardních připojených zařízeních je uložena v oblasti proměnných modulu BIOS na adrese 410H
  6. hledání rozšíření modulu BIOS; přestože jsou základní technické prostředky počítače již inicializovány, nemusí být všechna zařízení, která jsou k počítači fyzicky připojena, začleněna takovým způsobem, aby je bylo možno po zavedení operačního systému používat; obsluhu těchto zařízení na fyzické úrovni musí provádět programové vybavení, které je nejjednodušším způsobem realizovatelné formou rozšiřovacích modulů základního modulu BIOS; v rezervované paměti počítače je vyhrazen adresový prostor C0000H až DFFFFH, do kterého mohou být rozšiřovací moduly BIOS adresovány; protože počítač připojená zařízení "nevidí" ani nic netuší o jejich funkci, realizuje prohledávání uvedeného rozsahu rezervované paměti; prohledávání probíhá tím způsobem, že je na začátku každého bloku paměti o velikostí 2 kB očekáván identifikační kód rozšiřovacího modulu BIOS; tento kód je vytvářen kombinací dvou slabik s hodnotami 55H a AAH v uvedeném pořadí; za těmito identifikačními slabikami následuje identifikátor délky modulu v násobcích 512 slabik, který je využit inicializační rutinou pro zjištění platnosti právě nalezeného rozšiřovacího modulu; platnost modulu je zjišťována součtem všech slabik modulu MODulo 100H; pro platný modul musí mít součet hodnotu 0; jestliže je tedy rutinou POST identifikováno platné rozšíření modulu BIOS, provede rutina předání řízení na adresu, následující za identifikační délky modulu; na této adrese by měla být umístěna první instrukce kódu modulu; kód rozšiřovacího modulu pak musí zajistit inicializaci příslušného vnějšího zařízení a případně úpravu potřebných přerušovacích vektorů v tabulce vektorů přerušení; po provedení potřebných činností provede rozšiřovací modul návrat řízení rutině POST, která pokračuje v prohledávání určeného prostoru; tímto způsobem je postupně provedena potřebná inicializace připojených vnějších zařízení
  7. provedení kódu realizujícího technický zavaděč operačního systému; technický zavaděč je určen pro zavedení zavaděče systému do operační paměti počítače; aby mohl provést svou funkci, musí existovat systémové médium, na kterém je zavaděč systému umístěn; systémové médium může být realizováno na libovolném diskovém zařízení, jehož BIOS obhospodaří přerušení číslo 19H (bootstrap); standardně je tímto zařízením první jednotka pružného disku, případně jednotka pevného disku; zavaděč systému musí být na diskovém médiu umístěn ve fyzickém prostoru hlavy 0, stopy 0, sektoru 1; pokud se technickému zavaděči podaří nalézt systémové médium s odpovídajícími vlastnostmi, je obsah uvedeného sektoru přenesen na adresu 7C00H a na tuto adresu je předáno řízení mikroprocesoru; jestliže není nalezeno systémové médium, je inicializován v případě originálních počítačů firmy IBM interpret jazyka Basic, umístěný v pevné paměti ROM počítače; v případě kompatibilních počítačů jiných výrobců, které nejsou interpretem jazyka Basic v paměti ROM vybaveny, je vydáno chybové hlášení; touto akcí je zakončena činnost technického zavaděče a pokud úspěšně pokračuje proces zavádění systému, je nadále řízení počítače prováděno zavaděčem systému

10.09.2007, 21:30 vytvořil Administrator