| Výuka > Principy počítačů > BIOS |

BIOS

 AMI BIOS

AMI BIOS

BIOS představuje základní software (někdy je též nazýván firmware) počítače. Je zde uložen kód nutný pro nabootování, software pro nastavování vestavěných periferií jako HDD, FDD, sériové a paralelní porty atd. a často i pro podporu power-managementu, který umožňuje snížit příkon počítače v okamžicích, kdy není zatížen (tato funkce je zvlášť výhodná u notebooků). Součástí BIOSu jsou i rutiny pro obsluhu základních periferií.

Většina BIOSu je výrobci základní desky dodávána ve formě tzv. Flash, což znamená, že lze programově BIOS měnit. Výrobce základní desky pak dodává nové verze BIOSu, čím je v jistých mezích umožněn průběžný upgrade. Především z důvodu možné virové infikace je zápis do těchto flash pamětí chráněn jumperem na základní desce. U některých základních desek je dokonce zápis do těch 8 kB BIOSu nutných k nabootování chráněn zvláštním jumperem, aby i v případě neúspěšné změny BIOSu byl počítač ještě schopen nabootovat a pokus o upgrade zopakovat.

BIOS musí plnit následující funkce:

  • provádí úvodní text po spuštění počítače
  • umožňuje nastavit základní parametry počítače
  • zavádí operační systém
  • poskytuje operačnímu sytému prostředky pro realizaci víceúrovňového prostředí

Aby se činnost Biosu a počítače vůbec spustila musí být BIOS umístěn do pevné paměti počítače v oblasti v níž mikroprocesor začíná svou činnost po přivedení napájení. Po zapnutí provádí BIOS šest základních kroků:

  • nastaví konfiguraci počítače z CMOS paměti
  • provede autonomní test počítače
  • inicializace periférie
  • nainstaluje obslužné rutiny přerušení BIOSu
  • vyhledá svoje rozšíření na přídavných deskách a provádí instalaci těchto rozšiřujících rutin
  • spustí zavádění operačního systému

Po POSTu následuje inicializace periferních zařízení. Samotný inicializační program bývá však umístěn v Biosu těchto přídavných desek. Instalace rutin Biosu je následujícím krokem při startu. Bios zde provádí inicializaci svých obslužných rutin. To se provádí tak, že do tabulky vektorů přerušení umístí adresy obslužných rutin. Po instalaci rutin ROM Biosu jsou prohledány připojené desky zda neobsahují vlastní Bios a jestli ano předá mu řízení, aby mohl provést inicializaci a přesměrovat vektory přerušení (jako např. INT 10h, INT 13h).

Posledním krokem je volání přerušení INT 19h, které natáhne a spustí zaváděč operačního systému z diskety nebo pevného disku. A to tak že prohledává všechny nainstalované disky. Nenajde-li ho, pokusí se spustit GW BASIC a pokud se to nepodaří, vypíše chybové hlášení a zastaví procesor. BIOS též předává operačnímu systému informace o tom, který proces žádá o zpřístupnění nebo uvolnění některého zařízení.

Značení BIOSu

Na dnešním trhu existuje velké množství základních desek (motherboardů) a jejich výrobců. Chcete-li si upgradovat jejich BIOS nebo hledáte k nim manuál, je nutné znát jejich výrobce. Zjistit výrobce však nebývá vždy jednoduché.

Máte-li Award BIOS, můžete výrobce vyčíst z kódu BIOS, který se objeví při zapnutí počítače. Tak např. to bude 401A0-0202. A právě dva znaky před pomlčkou udávají výrobce (v našem případě je výrobcem desky Asustek).

Máte-li AMI BIOS, poznáte výrobce podle čtyřmístného kódu ve třetí skupině čísel. Tak např. deska s číslem 51-0102-1128-00111111-101094-AMS 123-P je vyrobena firmou Chaintech.

10.09.2007, 21:33 vytvořil Administrator